Modelářské servo je velice zajímavá součástka pokud máte v úmyslu tvořit pohyblivé věci. Servo je v podstatě elektromotor s převodovkou a elektronikou, která za vás vyřeší řízení motoru. Na rozdíl od elektromotoru se klasické servo neumí kontinuálně otáčet, ale zvládá pohyb v rozmezí 180 stupňů. Pro kontinuální rotační pohyb se musí servo upravit a nebo koupit již upravené. K tomu se dostaneme později.

Serva koupíte v modelářských obchodech a nebo stejně jako většinou součástek přes eBay či DealExtreme z Číny za pár korun. Pokud si servo objednáte tak dostanete přibližně to co vidíte na fotkách. Modul serva a nějaké příslušenství, které se používá k přenosu síly v modelařině typicky na pohyb křidélek na letadle a podobně.

Po elektrické stránce se servo ovládá pomocí impulsů 1ms – 2ms. Kdy impuls dlouhý 1ms znamená 0° natočení , 1.5ms 90° a 2ms 180°. Doporučená frekvence je 50Hz. Pro řízení pomocí arduina ovšem použijeme již připravenou knihovnu a ta tyto detaily pohlídá za nás.
Ze serva vedou tři dráty: červený kladné napájení, černý záporné napájení (na čínských servech může být i hnědý), žlutý řídící impulsy. Typicky se serva fungují na 5V napájení, ale vždy si dejte pozor na specifikace toho co koupíte. Některá serva s větší silou potřebují vyšší napětí, aby dosáhly udávané síly. Pokud začínáte s obyčejným malým servem tak jej můžete napojit přímo na arduino podle následujícího obrázku.

Pro ovládání budeme potřebovat již slíbenou knihovnu, která je teda součástí instalačního balíku arduina, ale použití knihoven jsem v návodech ještě neukazoval.
Je to poměrně jednoduché na začátku  přidáme knihovnu.

#include <Servo.h>

To bude fungovat pokud je knihovna Servo.h správně přidaná v adresáři “libraries”. Dále v definicích vytvoříme proměnou typu “Servo”.

Servo mojeServo;

Pak v sekci “setup” nadefinujeme ke kterému portu máme servo připojené.

mojeServo.attach(9);

Následně můžeme libovolně volat metodu “write” a říkat pod jakým úhlem má být servo natočeno(0-180).

mojeServo.write(uhel);

Dohromady by tedy mohl celý příklad vypadat takto:

/*
Program na ovládání serva
www.pistek.eu
*/

#include <Servo.h>

Servo mojeServo;

void setup(){
   mojeServo.attach(9);//definice portu připojení serva
}

void loop(){
   mojeServo.write(0);//nastav servo na uhel 0
   delay(500);//počkej 500ms
   mojeServo.write(30);//nastav servo na uhel 30
   delay(60*1000UL);//pockej 60*1000ms
}

A co to bude dělat. Nadefinujeme servo připojené na port 9, jednou za vteřinu přejde na 50ms do úhlu 0 a pak se zase vrátí na úhel 180. Ještě vás na příkaldu může zarazit “UL” u výpočtu dlouhé pauzy. UL znamená Unsigned Long, neboli typ 32 bitů kladné číslo. UL dává vědět překladači, že výsledek výpočtu může být až takhle velký.  A celá tato konstrukce může sloužit přeba jako pravidelná spoušť fotoaparátu pro tvorbu takzvaných timelapse snímků.

Ještě poslední věc a tou je slibovaná úprava na kontinuální rotační pohyb. Takto se serva předělávají na pohonné jednotky pro jednodušší roboty. Šířkou impulsu potom neřídíte úhel natočení, ale rychlost a směr otáčení. Stačí tedy následně ke dvěma upraveným servům připevnit kolečka a máte jednoduchého robotka na diferenciální ovládání. Samotná úprava serva je možná jenom u některých serv a vyžaduje jeho rozebrání. Vevnitř je potřeba ubrousit zarážku na posledním ozubeném kole tak aby se mohlo otáčet o celou otáčku. V elektronice je potřeba nahradit potenciometr, který slouží jako zpětná vazba s informací o úhlu natočení, dvěma odpory které jsou polovičního odporu než původní dráha potenciometru. V některých servech je možné servo jenom mechanicky odpojit a nastavit na střed. Sám jsem úpravu ještě neprováděl, takže vlastní fotky nemám. Možná dodám později, zatím se můžete podívat třeba na tento návod.