Naši dobří kamarádi zrekonstruovali a nově zařídili svůj malý byteček 1+kk a jako dobří kamarádi se neuváženě rozhodli nás pozvat na kolaudační párty. Protože byla akce dlouho odkládána tak jsme rozvedli diskuzi co by tak bylo ideálním darem. Napadaly nás tradiční porcelánové lovecké výjevy a podobné nezbytnosti, ale nakonec jsem přišel s trofejí losa. Kdo kdy viděl film Hon na myš tak tuší, proč mě ta myšlenka nemohla už opustit.

Nacpávali jsme s zrovna v jedné Brněnské čokoládovně, když jsme plán potvrdili s prohlášením, že čím dřív kolaudačka proběhne tím méně času budeme na patřičnou šílenost mít. Světe div se najednou byl termín stanoven šibeničně na příští víkend. Rychlý průzkum internetu skončil zjištěním, že trofej losa je k mání za částky blížící se sto tisícům. Tahle cesta nikam nevedla. Z dřívějška jsem ale věděl o existenci stavebnice trofeje z kartonu. Stavebnice byla k mání za $52, ovšem dostat ji do republiky včas za dob ztíženého celního řízení se ukázalo nemožným. A taky dát za srandu na večer tolik peněz mi taky nepřipadlo zrovna adekvátní. Vždyť se tomu zasmějeme a zvíře za týden poletí do sběru.

A teď přichází největší chyba celého projektu, které se prosím vyhněte. Řekl jsem si, že losa přece dovedu vytvořit sám. Základní inspirací byla stavebnice a jako materiál mi posloužil obal ve kterém na firmu přivezli počítačový rack(4 kusy 2.2×1.5m třívrstvý karton). Následovala spousta kreslení, napasovánání a ořezávání. zbytek můžete posoudit na fotkách. Bohužel se mi nepovedla lepší kvalita, fotil jsem na poslední chvíli mobilem.

Pár rad nakonec pokud by mě někdo lehkomyslný chtěl následovat:
1) pokud máte čas tak se na to vykašlete a nechejte si papírového losa poslat
2) pokud víte o někom na koho to můžete hodit tak se na trofej vykašlete
3) používejte ulamovací nůž se širokou čepelí, ostatní jsou na trojvrstvý karton nepoužitelné
4) hlídejte si prsty, čepel i karton prořežou kůži jen to fikne
5) řez do kartonu vedený pod úhlem klade mnohem menší odpor než řez kolmý
6) spojovací zářez na hřbetu losa klidně udělejte delší (hlubší) než mých 5 cm
7) nosná spodní vrstva je lepená pěnivým PUR lepidlem, vypění se přes nerovnosti a přes noc vytvrdne s velkou zatížitelností, poslední vrstva nejde jinak navázat jinak trofej nepověsíte
8) větší odřezky se vzpříčí v hadici vysavače a jdou špatně ven
9) než začnete lepit parohy tak ověřte, že losa i s nimy zavěsíte, moje byly o dost větší a špatně se dodatečně zkracovaly
10) k lepení parohů se hodí truhlářské svorky

Pokud jste to pořád nevzdali tak jako bonus přidávám náčrt nejhoršího a nejdůležitějšího dílu papírové trofeje.

Dostalo se mi za tvorbu trofeje dvou velkých uznání. První byla pochvala od souseda, který se živí jako preparátor v muzeu a který nejen zvíře poznal, ale vytkl mi pouze zpracování čenichu. Ten bych dnes už asi udělal jinak, ale opakovat to určitě nebudu.

Druhým uznáním je nepřekvapivější skutečnost celé akce a to, že trofej visí.