Nepájivé kontaktní pole, anglicky breadboard, je výborný pomocník pro každého elektronika kutila. S jeho pomocí můžete vyvíjet a testovat jednodušší konstrukce bez potřeby pájet každou součástku na dráty nebo plošný spoj. Jednoduše řešeno je nepájivé kontaktní pole jenom takový velký konektor plný zdířek s dobře navrženým propojením.

Polí se vyrábí velké množství typů, ale rozvržení je zhruba stejné u všech typů tak popíši to moje a snad se s tím neztratíte. Na krajích najdete dvě podélné řady pro plus a mínus napájení. Uprostřed bývá širší mezera s roztečí pro zasunutí integrovaného obvodu. Od této štěrbiny vedou sloupce propojených dírek tak, aby se ke každému vývodu Integrovaného obvodu dalo napojit několik drátků a nebo součástek. Na následujícím odporném obrázku z mobilu jsem barevně označil typické propojení zdířek v poli. Na horním a dolním kraji najdete dvě řady zdířek propojených do horizontálních řad(modrá a červená), typicky se vyžívají pro rozvod kladného a záporného napětí. Střední část pole je propojená vertikálně (fialová barva) tak abychom v místě prostředního dělícího pruhu mohli zabodnout integrovaný obvod a měli od každé jeho nožičky vyvedené čtyři další zdířky pro připojení součástek a propojovacích drátků.

Po dlouhých a bolestivých zkušenostech doporučuji věnovat čas a nebo peníze na pořízení propojovacích vodičů. Dlouho jsem zapojoval s odizolovanými měděnými drátky, ale teď to nazývám cestou do pekel. Odizolované drátky nemají často tak dobrý kontakt jako jehlička propojovacího vodiče a také při odizolování často dochází k zeslabení drátku na konci izolace. Holé drátky se často ulamují v dírkách a jdou odsud jenom obtížně vytáhnout.

Propojovací vodiče si můžete koupit hotové a nebo vyrobit. Sám používám jehličky které se dají kleštěmi nalisovat na měděné lanko. Tento postup je poměrně pracný a bez zalisovávacích kleští je obtížné vyrobit kvalitní spoj. Pokud by někdo z čtenářů věděl kde sehnat kleště na zalisovánání konektorů tak mu budu za takovou informaci zavázán. V Brněnském GM jsem strávil dobrou půlhodinu testováním nejrůznějších kleští, které mi prodavač nabídl. Nakonec jsme nenašli nic čím by konektory šly zalisovat.

Měně pracný a levnější postup je naletovat jehličku na odizolované lanko a spoj překrýt smršťovací bužírkou. Tento postup používám spíše nouzově, třeba když mi dojdou nalisovávací jehličky a najdu jenom ty do plošného spoje.

Pro arduino se často využívají miniaturní pole, která je možno přilepit na zvláštní shield (deska která se zasune do konektorů a překryje tak celé arduino). Tato ovšem nabízejí jenom malé možnosti omezené velikostí a pokud vím tak u nás nejsou moc k sehnání. Osobně využívám větší pole, které mám nalepené na plastové desce s přišroubovaným arduinem. Taková konstrukce zjednodušuje hlavně přenášení zapojeného celku. Plast je nějaká lehčená PVC deska z Hornbachu. Většina nepájivých kontaktních polí je ze spodní strany pokrytá samolepící vrstvou a to hodně usnadňuje konstrukci podobných celků.

A to je dnes vše, moc jsem toho o samotném arduinu nenapsal, snad to příště bude lepší.