Tak co to vlastně je zač takové Arduino? Vysvětlení není úplně snadné když nevím na jaké úrovni znalostí o počítačích a hardwaru vlasně jste, ale to nevadí Arduino je pro každého. Úplně jednoduše je to malá destička kterou jde na jedné straně připojit do USB portu a na straně druhé třeba k svítivým LED diodám, servu nebo dipleji. A této malé konstrukci můžete potom vnuknout život krátkým poměrně jednoduchým prográmkem.
Teď popis pro ty kteří už něco podobného viděli a třeba programovali jednočipové procesory Microchip PIC nebo Atmel. Není to vlatně nic nového pod sluncem, jeden procesor Atmel na vývojové desce s USB portem. Ten podstatný rozdíl je v tom, že u Arduina máte jednoduché GUI na programování a hodně zjednodušený programovací jazyk. Nemusíte umět dělat plošňáky ani pracovat s pájkou.
Tak a teď zpět pro začátečníky, pokročilí radu nebudou potřebovat a nebo strpí pomalejší výklad. Jak tedy začít, hlavní bude asi pořízení Arduina. Na eBay je mnoho nabídek na toto téma v nejrůznějších výhodných sadách. Arduino jsem tam koupil i s programátorem (který není pro začátečníky zrovna podstatný) za stejnou cenu kolik by mě Arduino stálo v čechách. Existuje několik verzí které můžete koupit, k jeji popisu se dostanu někdy později, začátečníkům bude vyhovat jakýkoliv model s USB rozhraním, já koupil Arduino Duemilanove(současný model s procesorem Atmega 328). Za svoje peníze dostanete zhruba něco jako na následujícím obrázku. Provedení (barva, rozložení podpůrných součástek) se může v drobných detailech lišit v závislosti na tom kdo je výrobcem.
Na desce najdete USB port (desku lze napájet pro drobné konstrukce z USB a tak není potřeba řešit zdroj), čtyři konektory pro připojení vašich pokusných konstrukcí, resetovací tlačítko, napájecí port(pro konstrukce s větším odběrem) a programovací rozhraní (pro pokročilejší pokusy nebo programování samostaných čistých čipů pomocí programátoru).
Až vám tento balíček přijde domů tak stačí nainstalovat programovací rozhraní které je na stránkách tvůrců systému arduino.cc, dostupné pro windows i pro linux (je vytvořeno v javě). Pro většinu konstrukcí bude vhodné najít v okolí obchod se součástkami, aby jste měli k desce co připojovat.
To by na první článek bylo všechno, ale můžete se těšit na návod jak začít blbnout s nepájivým kontaktním polem a pár svítivími diodami, popis mojí první kontrukce semaforu s 1W tříbarevnou LED na dálkové ovládání a snad i nějaké ty hrátky s modelářským server. Nedočkavci tohle všechno určitě najdou na fórech Arduino.cc
…ale já se rád potrápím programováním.Co si můžu představit pod hodně zjednodušeným programováním? Vždyť právě šťourání se v jednotlivých instrukcích je to pravé. A aby člověk nevymýšlel už jednou napsané,je třeba si vytvářet knihovny,include soubory…:-)
Zkoušel jsem psát na pic i atmel v instrukcích, má to taky svoje kouzlo. Bylo pro mě dost obtížné se do toho zase dostat po nějaké přestávce. Arduino mě v tomto směru osvobodilo. Ty jednoduché srandy, které s tím podnikám, v tom kdykoliv napíšu, aniž bych věnoval několik hodin na přepnutí mozku do instrukcí. Také mi vyhovuje jednoduché GUI, žádný editor, kompilátor, programátor, každé zvlášť konfigurovat a ladit. Nedosáhneme tady tak precizních výsledků, ale je to sofistikovaná hračka a ne produkční prostředí.
Další výhodou je poměrně aktivní komunita, díky které není problém získat hotové knihovny a značně si ulehčit práci s periferiemi. Ale jak jsem psal již v článku, pro zkušené bastlíře nepřinese Arduino nic nového pod sluncem.
Pingback: Arduino 2: Nepájivé kontaktní pole | Ondrův web
Pingback: Arduino 3: První program | Ondrův web