Na čem dělám 19.1.2019

Díl 3 z 3 v seriálu Na čem dělám

Tentokrát je začátek k vzteku. Projekt BigAss zanikl hned v zárodku, asi jsem to zakřikl. Měl jsem rozjednanou koupi fakt velkého CNC stroje a bohužel prodejce ucuknul. Několik bezesných nocí a pár dnů domlouvání transportu a umístění přišlo v niveč. Jedem dál a vracíme se k původnímu plánu jak přijít k nějakému CNC aspoň na dřevo.

Domácí automatizace

Na konci minulého týdne jsem umístil první venkovní sondu na balkon. Měření světla ukázalo nutnost dodělat radiační štít a trochu utlumit měření světla. Přesto, že je ho v zimě méně, tak stačilo na zahlušení senzoru. DHT22(teplota, vlhkost) za týden venku selhalo jenom jednou a bylo potřeba nod restartovat. Zatím z toho nedělám závěry. Vnitřní nod dostal pro srandu měření atmosférického tlaku, jenom proto, že mi ten senzor taky ležel doma. Akvárko po modifikacích spokojeně rozsvěcí i zhasíná. Musím tam dodat nějakou zpětnou vazbu, abych poznal, kdy startuje na první dobrou a kdy to zachrání další pokusy.

Industra Labs

Se Šimonem se nám podařilo doklepnout náš systém LabMan do prvních ostrých testů. Velké změny byly až do konce, ale jede a počítá. Zatím jsme opatrnější, tak lidem úplně neblokujeme spuštění, jenom pro případ, že by to beta test nepřežilo. Krabka má uvnitř Raspberry Pi ZeroW, čtečku čipových karet, OLED display, pípák, kapacitní tlačítko a relé na povolení laseru. Žije to na Python scriptu a serverová část je Šimonovým dílem. Zařízení se pravidelně hlásí a po přihlášení počítá členům čas pálení pro účtování. Po úspěšných testech nás čeká ještě převedení z prototypovacích desek na plošňáky. Dál jsou v plánu podobné klony pro všechny ostatní stroje, dveře a skříně v LABs. Tohle nás zabaví ještě na pár týdnů. Na čtyřčelisťovou kleštinu teď hledáme materiál na přírubu. Kdyby se vám někde válelo železné kolečko o průměru aspoň 125mm tak z 20mm plechu, tak dejte vědět.

Pokračujeme s výběrem CNC stroje, v Číně slaví nový rok a tak se s námi nikdo nechce bavit. narazili jsme na nějaké nedostatky vybrané varianty a tak bychom rádi prošlápli řešení ještě než to přijde. Snad to dobře oslaví a vrátí se do práce v dobrém rozmaru.

3D tisk

Krom radiačního štítu na venkovní nod jsem ještě tisknul kamarádovi díly na Prusa MK3S. Nechal si výtisk namotat na hlavu a při čištění ji zničil. 3D tiskaři ví, že když si zničí při 3D tisku 3D tiskem 3D tisknuté díly na své 3D tiskárně, tak je už nemůžou 3D vytisknout na své 3D tiskárně a musí oslovit jíného 3D tiskaře aby jim je vytisknul (LOL).

Taky jsem ještě jinému kamarádovi pomohl na dálku flashnout Repetier, bylo to složitější než jsem čekal. Když si nesedne verze Arduina a Repetieru, tak je docela problém po telefonu rozchodit avrdude a provést flash. Důvodem byla změna trysky z číny na originál E3D a to přineslo jiný termistor. To je pro nadšeného laika dost komplikace.

Z redakční pošty

Dorazil dvanáctikanálový řadič na ledky TLC5947, který jsem si objednal pod vlivem tohoto velmi chytrého videa o světelných instalacích https://www.youtube.com/watch?v=5SQt1f4PsRU Teď ještě uvidíme, kdy přijde čas ho otestovat a něco cool z něho vyrobit. Takhle vnikají ty moje šuplíkové zásoby. Ani se neptejte kolik jsem tento týden utratil na Aliexpressu. To raději zveřejním, že jsem za ten týden dal 80km na tom vytuněném rotopedu.

Na čem dělám 12.1.2020

Díl 2 z 3 v seriálu Na čem dělám

Pak jsou taky týdny jako tento. Stress level až na strop, tisíce rozhodnutí k provedení, šéf na pravidelné návštěvě v lokalitě a tak vůbec na tečku. Týden jsem zahájil homeofficem, což v reálu znamená stihnout práce jak jindy za 14 dni. Klid, dobré kafe a volné mravy mi svědčí víc jak kancelář. Dál už to bylo jenom horší.

Záchrana nasky

Hned po posledním reportu jsem začal s výměnou dalšího disku v NAS. Trošku mě děsí, že je to druhý disk co mi zdechl po zhruba dvou letech provozu. První byl mrtvý rychle a jeho reklamace byla překvapivě snadná. Ten aktuální nahlásil vadné bloky a warning na SMART. Tak uvidíme jak budou na reklamacích vstřícní tentokrát, ale proto kupuju WD Red, abych měl na výměnu trochu nárok.

Jako bonus jsem prošel několika dalšími fázemi souboje s multimediálními funkcemi. Výrobce zabil můj oblíbený video přehrávač Plex server. Snahy o použití defaultních funkcí selhaly, kvůli absurdní situaci okolo licencí kodeků. Dopracoval jsem se k řešení virtualizovaným linuxem prostřednictvím funkce “Linux station”. Proboha ta kravina zdechla po updatech a už jsem ji zpět nedostal. Tak znovu, kudy na to. Co třeba zabudovaná virtualizace a QVM předávání obrazu. Ha zrovna moje naska není vylistovaná v marketingových manuálech a QVM se sice zobrazí v menu, ale desktop nepřipojí. Už to věc asi vyhodím z okna. Jsem zatím líný střílet ticket na Qnap, ale asi se k tomu dokopu.

Domácí automatizace

Tady jsem narazil na první komplikace a ztrácející se signály v NodeRed, je to trochu rozčarování. Udělal jsem nějaký workarround, aby to poslal několikrát, ale budu muset dotestovat, co je tam špatně. Taky jsme trochu pohořel s kontejnery, které se mi po restartu poskládaly jinak na portech(po úvodních instalacích tam byly mezery po smazaných kontejnerech). Tohle mě taky úplně nenaplňuje jistotou.

Jako bonus se přidávají zcela zcestné hodnoty (chybové stavy senzorů -3000°C), které jsem v prvotním nadšení samozřejmě ještě neodfiltroval. Jednou sem taky zaznamenal smrt DTH22(teplota, vlhkost), na který zabral až restart. Přihodil jsem do systému ještě tlakoměr co mi tu dlouho ležel. Přehodil jsem to na trochu lepší desku, původní prcek špatně nesl zátěž prachového senzoru při startu. Za trest vyfasoval měření na balkonu 🙂

ESP8266, která se nesnese s prachovým senzorem

Ještě řeším, proč mi Grafana hezky grafuje, ale zobrazuje číselné hodnoty. Osy jsou správně, hodnoty sedí, ale min a max nevypíše a pointer na grafu hodnoty taky neví. Asi mám něco špatně při ukládání do DB.

Tuning rotopedu

Po vánoční dávce cukrů jsme jak slepí k houslím přišli k rotopedu. Darovanému koni na sedlovku nekoukej, musel jsem ho trošku modifikovat, protože je kratší než bychom potřebovali. Akce mě donutila najít cestu do Skořepky na přířez železa, proboha proč jsem to neudělal už dávno. To místo je boží a potřebuju stůl se svářečkou. Pak budu nezastavitelný.
Bez svářečky to skončilo pouze jedním jeklem, který jsem na kolegově frézce v Industra Labs provrtal spoustou děr s tou správnou roztečí. Miluju ty správné nástroje, broušené vráky, frézka místo roztřepané stolní vrtačky, pak ty špony tak parádně lítají. Ještě jsem vytisknul vložky, aby jekl moc neplandal v originálním profilu a můžu jezdit.

Industra Labs

Tento týden jsem čtvrteční otevíračku musel nechat na ostatní, protože rodinné důvody byly silnější. Dorazilo čtyřčelisťové sklíčidlo, hned jak dořešíme upínací desku se čtyřmi dírami, tak bude možné na soustruhu udělat zase pár operací navíc. Spoustu času a nervů mi bere velký stroj, který zatím budu odkazovat jako projekt Bigass. Něco tak velkého jsem nikdy neorganizoval a tak mám úroveň stresu někde 2m nad střechou. Do detailů půjdu až bude bydlet.

V neděli jsem dostal ještě příležitost se tam na chvíli ulejt. Tak jsem, krom úklidu strojů trochu polidštil jeden stůl, co nám tam dlouho stál zavalen hnusem.

Výběr telefonu

Šéf se mi pochlubil se svým postarším telefonem Fairphone a mě to nahlodalo jestli bych něco takového nechtěl jako další telefon. Při porovnávání parametrů a verze Androidu jsem našel ve svém telefonu finální důvod jej opustit. Už rok nedostává aktualizace ani bezpečnostní záplaty a tohle na mě platí. Navíc mě už delší dobu trápí slabá výdrž na baterky. Šťouchnul jsem do twitteru a už mám tipy co pořídit. Aktuálním vítězem je Nokia 7.2.

Z redakční pošty

Dorazila čínská kamera do auta 70mi Smart Dashcam pro. Z alíka jsem to objednal s odesláním z Polska, reálně to odeslali z Německa a za dva dny tu byla. Instalace byla trochu opruz, ale už nahrávám. Koupě to byla fakt dobrá, bohužel jsem byl líný stahovat a upravovat video. Kdyby vás to zajímalo tak koukněte na youtube, jsou tam toho tuny.

Na čem dělám 5.1.2020

Díl 1 z 3 v seriálu Na čem dělám

S novým rokem zkusím zase něco nového a to reportování na čem dělám. Hlavně pro sebe, abych viděl, jestli ty věci vlastně posouvám. Taky trochu, abych udržel pozornost na práci a nutilo mě to eliminovat ztráty času. Takže vítejte u souhrnu toho, do čeho jsem za první lednový týden hrábnul.

Domácí automatizace

Udělal jsem inventuru toho, co zvládnou existující hračky v naší domácnosti. Už jsem překonal fázi, ve které jsem považoval za použitelné centrum RaspberryPi s BigClown defult image. Zjistil jsem, že moje naska umí provozovat kontejnery a tak jsme svoje požadavky vzal za hezký use case na, kterém bych to doma mohl otestovat. Během pár hodin jsem skončil s funkčním řetězem MQTT-NodeRed-InfluxDB-Grafana. Fakt jsem koukal, že se to všechno chytlo prakticky na první šťouch, asi tu technologii miluju.

3D tisk

Při inventuře mě napadlo, že bych mohl napojit do MQTT i tiskárnu. To ale drbnete do jedné kostky a už se vezete. Plugin MQTT nejde nainstalovat, protože rPi jede v throtled modu. Proboha proč. Najdete slabé napájení. Když už děláte napájení, tak předěláte rovnou napájení osvětlení boxu. Když už šaháte do napájení osvětlení, tak ho napojíte na rPi. Nakonec zákonitě skončíte u předělávky elektroniky půlky boxu. Tiskárna se teď domluví s MQTT, světlo si rozsvítím na dálku. Příště jenom zapnout napájení tiskárny na dálku, detekce teplot po boxu a dostat co nejvíc elektroniky ven z boxu, ale to už zase plánuji a nereportuji.

Monitoring prostředí

Předchozí body byly součástí přípravy na monitoring vnitřního prostředí našeho bytu. První vlaštovka je tupě naklikaná ESP-8266 s espeasy, která posílá do automatizace teplotu, vlhkost, dvě velikosti prachových částic a jako bonus světelnou úroveň. To světlo jenom díky tomu, že foto odpor je součástí destičky na které jsem to nabastlil. Celé “fast and ugly”, ale jede to, posílá MQTT, ukládá se do InfluxDB a přijatelně grafuje v Grafaně.

Tak vypadá z pohledu prachových částic smažení topinek na sádle.
Použití sprejové kosmetiky je proti tomu docela čajíček, uvidíme co na to časem bude říkat VOC.
Nebo třeba zjištění, že LED žárovky po zahřátí trochu sníží jas.

Akvárko

Relé na časovači se mi speklo už před pár měsíci. Akvárium se tak přirozeně stalo prvním automatizovaným bodem přes MQTT. Chvíli mi zabralo to umotat v NodeRed, tak aby fungoval automatický časovač i tlačítko na Sonoff krabičce. Bohužel jsem ve svém bordelu už nenašel vodotěsný Dallas teploměr, jinak by akvárko už taky logovalo. On vyplave, až ho budu nejmíň čekat.

Industra LABS

Labs je sdílená dílna v prostorách Brněnské Industry a je to nejen můj největší kutilský projekt. Ve čtvrtek jsem otevřel jako vždy, ale nemohl jsem se moc zdržet. Tak jsem si jenom napálil jednu hru na laseru, předal řízení Šimonovi a zmizel.

Desková hra Palago

Ona stejně po vánocích nebyla návštěvnost nijak závratná. Stihl jsem ještě doplnil zásoby gumy na pálení razítek a ověřit jakou kleštinu máme vlastně na soustruhu, abych mohl objednat čtyř-čelisťovou.

Aktuálně jediná kleština co máme

Těsně nakonec úspěšného týdne mám ještě rozjednanou koupi největší mašiny v historii mého bastlení, ale o tom až někdy příště.

Kravinky na konec

Lego Rypadlo z vánoc bylo rozebráno zpět do “boxu úložného”, složení trvalo skoro den, pečlivá rozborka zhruba dopoledne. Tohle Lego fakt není pro slabochy 😀

Když to tak dávám do kupy tak si říkám, že mi tento pětidenní týden hezky hráblo. Znáte to v lednu jsou fitka narvaná. Tak uvidíme, jak dlouho mi to vydrží.

Jak dostat obraz ze simulátoru bezdrátově do FPV brýlí

Snažím se létat s FPV dronem. To je takové to létání, kdy máte na na nose brýle a díváte se skrze kameru, která je v dronu. Dostal jsem takový nápad. Udělám si na zimu trochu vylepšený simulátor. Mám dobré brýle Skyzone2 a tak by to šlo i kabelem, ale chtěl bych to všechno bezdrátově z pohodlí křesla. Koupil jsem si na to převodník za $5 

Doma se mi válel nevyužitý 5.8GHz vysílač Eachine VTX03. Výhodou je, že umí malý výkon a vystačí s 5V napájení. Nevýhodou je, že neumí zvuk. U brýlí nemám sluchátko tak to neřeším. Vysílač jsem chtěl zapojit tak, aby s krabičkou fungoval bez dalšího napájení. Krabička musí být napájena přes USB.

Na obrázku můžete najít, kam jsem se napojil. Bílá +5V (dioda), Černá GND(kostra USB konektoru), Žlutá Video (střed CINCH konektoru) a na Červenou bych dal zvuk, kdybych ho měl.

Provizorní výsledek vypadá takto. V plánu mám přidat nějakou vytištěnou krabičku, ale to až bude hotová i druhá půlka scam marco lavanna fraud.

Krabičku jsem připojil na HDMI grafické karty, naštěstí mám jedno volné. Jediný problém byla konfigurace simulátoru Velocidrone. Na windows je třeba se pustit do registrů a upravit hodnotu klíče, který vypadá nějak takto “HKEY_CURRENT_USER\Software\VelociDrone\VelociDrone\UnitySelectMonitor_XXXXXXX” Hodnotou je číslo, které bohužel neodpovídá číslování displejů v nabídce. Je třeba vyzkoušet hodnoty 0 až X, podle toho kolik máte monitorů. S rozlišením si ještě pořád hraju a zatím jsem to netrefil na ideální nastavení. Tento detail se bude lišit podle toho, jaké máte brýle.

Porucha bezdrátového ovládání iNELS ELKO EP RFSA-66M

Ovládací aktor RFSA-66M slouží k bezdrátovém ovládání světel a jiných drobných spotřebičů.Doma jsem si tyto aktory nechal instalovat, protože klasické spínače v koupelnovém jádru a dveřích do pouzdra nebyly možné. Celkově jsem se systémem hodně spokojený. Jedinou podstatnou vadou na kráse bylo, že mi oba moje velké aktory asi po třech letech od instalace odešly. Dokonce i baterie v ovládacích prvcích, kterých se většina lidí obává, vydržely déle než aktory samotné. U obou zařízení došlo k selhání interního zdroje napětí. Trochu jsem se zapotil při zpětném inženýrství této krabičky, ale nakonec mi mozkové závity sepnuly. Aktor má uvnitř trochu nelogické uspořádání, ale asi to nějaký důvod mělo. Vstupní síťové napětí jde do střední desky, která obsahuje impulsní zdroj s výstupem 3,3V. Napětí 3,3V slouží horní desce s mikroprocesorem a RF, na boční desce je umístěn step-UP měnič, který generuje 12V napětí pro ovládání relátek na spodní desce with knowingmalta.

Originální zdroj

Když selhal první ze dvou aktorů, tak jsem doufal, že zabere výměna evidentně fouknutých kondenzátorů. Výměna kondenzátorů nestačila. Jako řešení se ukázala náhrada celé střední desky. Díky jinému projektu jsem znal zdroje do plošného spoje od Traco Power, pro opravu jsem vybral TMPS 03-103. Není nejlevnější, ale vzhledem k ceně celého aktoru se mi nákup pořád vyplatil. PCB je trochu hnusné, ale na takovou prkotinu se mi nechtělo startovat kicad a tak jsem jej jenom rychle načmáral fixou.

Plošný spoj

Umístění náhrady

U staršího z aktorů jsem musel přikročit i k výměně tlačítek, protože z neznámého důvodu přestaly všechny spínat. Na to jsem přišel až když jsem potřeboval aktor po opravě trochu přeprogramovat. Takže bylo třeba opět vše rozebrat a odletovat.

Pokud by jste mě někdo museli následovat v opravě, tak nezapomeňte ještě na jednu drobnost. Deska zdroje slouží ve slotu současně jako propojení cest na horní a spodní straně, jenom na výstupní straně, na vstupní straně je třeba jenom správně přivést napětí.. Měl jsem k dispozici jenom jednostranou desku a tak jsem cesty nastavil vodiči na správnou stranu a přemostil je tak jak bylo potřeba.

Teensy: Arduino na steroidech

Programujete Arduino a narážíte na nedostatek paměti pro své výtvory. Je vám běžné Arduino pomalé. Potřebujete víc vstupů s přerušením, víc sériových portů. Nevíte jak přepsat své programátorské výtvory pro jiný rychlejší procesor. Nechcete se moc učit nové vývojové prostředí. Pro vás je tu vývojová deska Teensy.

V rychlosti proč to zkusit:

  • rychlý 32 bit ARM procesor MK20DX25 72MHz
  • 34 digitálních portů 3.3V s tolerancí na 5V
  • 21 analogových portů
  • 12 PWM výstupů
  • 3 HW seriové porty
  • USB s podporou HID
  • 7 pinů s podporou dotykového ovládání Touch Sense
  • Programování z Arduino IDE pomocí pluginu

Proč jsem ho koupil já

Vyvíjel jsem jeden větší projekt a jako pokaždé jsem si říkal, na tohle bude bohatě stačit Arduino. Tak jako každý projekt i tento košatěl, přibývalo požadavků a postupně vyrostl ven z dostupné paměti Arduina NANO. O desku Teensy jsem měl v šuplíku připravenou a projekt klávesnice o kterém se zmíním níž. Přepnutí projektu na Teensy bylo až neskutečně snadné, vyměnil jsem jednu knihovnu pro DMX protokol a projekt se rozjel jako mávnutím kouzelného proutku. Pokud se dostanete do stejné situace tak se nemusíte migrace bát. Jenom musíte ověřit, že vámi používané knihovny pro HW jsou kompatibilní, nebo zda jsou dostupné náhrady.

Kde koupit

Mě se osvědčil nákup u OSH park. Je to sice z USA, ale mají akceptovatelnou rychlost dodání 3 týdny a nejlepší cenu $17 + $2 poštovné. Koupit lze přímo u autora PJRC.com jeho eshop však neoplývá komfortem ani dobrou cenou. OSH park uvádí, že desky prodává se souhlasem autorů, takže se nejedná o žádný pirátský čínský klon.

Další verze se chystá na Kickstarteru

Autor desky Paul Stoffregen má aktuálně spuštěnou další kampaň na Kickstarteru na nové verze 3.5 a 3.6.  Nové desky přichází s ještě výkonnějšími procesory o taktu 120 a 180MHz, poskytují větší počet portů a přímou podporu sběrnice CAN, podporu 100Mbit/sec Ethernetu, podporu šifrování na čipu. Deska ve verzi 3.6 poskytuje také druhý USB port.

Již desku 3.2 jsem považoval za dostatečně výkonnou a těžko v hlavně hledám projekt kde bych nové Teensy desky použil a současně kam bych nenasadil Raspberry Pi nebo jinou Linuxovou desku. Rozhodně je dobré vědět, že tu Teensy projekt je.

Vzdálená 3D tiskárna

Svoji 3D tiskárnu nemám postavenou na stole vedle počítače. Pálený plast mi smrdí a podle některých výzkumů to není ani moc zdravé. Moje tiskárna sídlí v samostatné větrané místnosti(místnůstce). Proto ocením různá vylepšení, která mi tento komfort umožní. První nezbytností bylo připojit tiskárnu na domácí síť. Na začátku k tomu sloužila řídící deska Smoothieboard, později jsem ovšem přešel na RaspberryPi se s Octoprintem. Octoprint lze zprovoznit i s 3D tiskárnou bez Smoothieboardu a proto do této varianty může jít každý. Výhody oproti čistému Smoothie boardu jsou hlavně v rychlosti nahrávání souborů, bezpečnosti a možnosti připojení kamery.

octoprint

Stačí si nakoupit RaspberryPi, stáhnout na flashku image Octoprintu a potom už jenom trochu klikání a máte vzdálenou tiskárnu. Nevyhnete se sice ručním kalibracím ani přípravě desky, ale průběh tisku jde sledovat kompletně přes ethernet. Pro naprosté pohodlí si můžete ještě nainstalovat aplikaci Octodroid do android telefonu a ta vám bude hlásit konec tisku notifikací. Aplikace umí i základní ovládání tiskárny a je schopná přijímat obraz z kamery, ale jenom asi snímek za cca 10 sekund.

Octodroid

Teď se dostávám k tomu proč jsem začal tenhle článek psát a to je kamera. Bez vzdáleného dohledu nezjistíte to nejdůležitější, tedy jestli se vám tisk neurval z podložky, nebo se nezhroutil a vy si koledujete o průšvih. Nakoupil jsem webkameru Logitech C270, hlavně proto, že je kompatibilní s Cyclopem. Od výroby není kamera pro toto použití zrovna dobře zaostřená, takže jsem ji musel modifikovat pomocí vytištěného manuálního fokusu. Po několika pokusech o správné umístění jsem došel ještě ke konstrukci, která drží kameru na ose Z mého Rebela.

Logitech C270 a Rebel 2

kamera

Poslední kapitolu budu věnovat tomu nejdůležitějšímu se vzdáleným 3D tiskem musíte nutně řešit a to je bezpečnost. Opravdu nedoporučuji nikomu nechávat tiskárnu bez dozoru. Několik vypálených dílen, jejichž fotky najdete na netu, je důkazem pitomosti tohoto jednání.

Proto:

  • nikdy nenechávám zapnutou tiskárnu, když nikdo poučený není doma.
  • mám nad tiskárnou detektor kouře, který pravidelně kontroluji.
  • kromě hydrantu a přáškového hasičáku na chodbě domu mám v bytě ještě svůj velký hasičák hned poblíž tiskárny. U toho mám jistotu, že má aktuálni revizi a nikdo ho v noci po návratu z kalby nevystříkal do výtahu.

2015-11-15 22.07.55

Samozřejmě i já dělám pitomosti jako jsou pokusy o správnou izolační bednu ze špatných materiálů, bez rizika bychom nic nového asi nevymysleli. Současně však dělám vše pro to, aby přijatá opatření byla úměrná pitomosti kterou zkouším. Takže doufám, že vám článek pomůže přežít, zjednoduší vám dohled nad tiskárnou a některé z vás nakopne k tomu, že tisknout se dá taky jinak.

Kovové závity v 3D tištěných dílech

Určitě to znáte, navrhujete krabičku pro 3D tisk a potřebujete závity pro šrouby. V konstrukci je málo místa na vkládané matice. Když je tam dostanete, tak se  s maticemi  nepracuje zrovna komfortně.  Při práci vypadávají a otvory pro ně musí být dost přesné. Další varianta je závity do díky vyřezat. Při lisování šroubem hrozí, že se při dotahování roztrhne otvor. Když máte k dispozici závitník, tak závity vyřezané do ABS nemají dlouhou životnost. To nevadí pokud závit není přetěžovaný a často v něm šroubem nevrtíte. Existuje však řešení, které můžete najít v profesionálních plastových výrobcích, takzvané vkládané kovové závity (threaded inserts for plastic).

M3 metal insert

V profesionálních aplikacích se vsouvají pomocí ultrazvuku, který rozžhaví plast pomocí vibrací. Tento postup má výhodu v možnosti rychle vkládat vložky a nečekat, až se dobře prohřejí. Pro moje potřeby byl dostatečný upravený hrot regulovatelné pájky.  Nastavil jsem teplotu 210 nasunul vložku na hrot a vpálil jej do předtištěné díry.

3MinsertIN

Nedosáhl jsem tak dobrého vzhledu jako u profesionálně vpálené vložky, ale i tak mě pevnost spoje překvapila. Bohužel zatím nemám k dispozici vhodnou váhu abych to mohl doložit čísly. Vložky se dají objednat třeba z TME.

Takhle vypadá můj nový kryt na RaspberryPi i s vkládanými závity.

raspi

Oživení levné 3D tiskárny Rebel 2

Dostala se mi na stůl jedna nefunkční 3D tiskárna, která vlastně nikdy nefungovala. Majitel si nakoupil díly a stavba se mu trošku vymkla z rukou. Potíže neustávaly a už si nevěděl rady. Tiskárna Rebel 2 je sice dobrá, ale kombinace levných dílů a malých zkušeností se může nejednomu kutilovi vymknout. Sám jsem si prošel spoustou slepých cest a zničil spoustu vybavení. Vím tedy jak může taková konstrukce jednomu zatopit.

Pro mě byla tato zkušenost taky trochu nová, protože jsem zatím neměl tu čest s nejlevnější variantou 3D tiskárny Rebel. Rozhodl jsem se tedy sepsat článek pro ty, kteří by chtěli touto cestou jít. Zádrhelů není zrovna málo a podobných uživatelů myslím taky ne.

  1. Nešetřete na elektronice: elektronika RAMPS má v základním provedení nevyhovující výkonové tranzistory a pojistky. Pojistky budou způsobovat náhodné vypínání v průběhu provozu. Výkonové tranzistory se budou přehřívat a po čase odejdou úplně. Vsaďte raději na českého dodavatele, který vám buď zaručí dobře dimenzované díly a nebo správné součástky alespoň přibalí. Sám jsem šel cestou dražší elektroniky Smoothieboard, ale to asi není pro každého.
  2. Věnujte pozornost návodu při sestavování. Je to těžké, protože funkce některých dílů vám může unikat, dokud nezačnete tiskárnu kalibrovat. Například plastové matky u vyhřívané podložky slouží k jejímu výškovému nastavení a podle toho musí být sestaveny.
  3. Pravoúhlost a tuhost konstrukce je základním kamenem. Pokud odfláknete kostru, zbytkem už to nedoženete.
  4. Konstrukce na pojezdových tyčích musí jezdit maximálně volně. Pokud vám v pojezdech bude něco drhnout se časem poškodí povrch tyčí a na kvalitě tisku to poznáte. U levných konstrukcí přijdou chyby rychleji, protože neobsahují povrchově kalené tyče. Pohyblivé části je vhodné mazat olejem, aby vám déle vydržely.
  5. Ventilátor chladiče trysky musí být vždy v provozu. Nezapojujte jej přes ovládané piny, ale přímo na napájecí zdroj. Ušetříte si zapečený plast v trysce pokaždé, když se vám zasekne elektronika.
  6. Ozubené řemeny musí být napnuté tak, aby při zastavení motoru neumožňovaly konstrukci pohyb. Některé 3D tiskárny k tomu používají i pružinové napínáky. U 3D tiskárny Rebel se řemeny napínají pomocí šroubů u motoru, které jsou osazeny v oválných otvorech.
  7. K tiskárně si kupte požární senzor a ověřte si, kde máte nejbližší hasičák či hydrant. Tohle doporučení nesouvisí s 3D tiskárnami Rebel, ale obecně s 3d tiskárnami a životem. Detektor kouře stojí třeba v Ikea pár korun a může vám zachránit spoustu peněz nebo možná i ten život. Kdokoliv provozuje tiskárnu bez ochrany je u mě hazardér.

Celá oprava dobře dopadla, tiskárně se dostalo několika vylepšení a majitel může začít tisknout. Teď už pro něj bude snadnější naučit se co je potřeba. Když máte mrtvý stroj, na kterém je tisíc chyb, tak je nedovedete často ani identifikovat. Špatně sestavená konstrukce vám dokola podráží nohy, pojistky vám náhodně vypínají stroj a vy nevíte odkud vlastně začít. Když se pokazí funkční tiskárna, tak snadněji najdete tu jednu, dvě věci co umřely.

Na závěr malá reklama na dokonalé vylepšení tiskárny od JRC. Nechali vyrobit řemenice vysoustružené z kluzného plastu. Tyto řemenice jsou za dlouho dobu nejlepší investice, co jsem do tiskárny dal. Pokud jsem na nějakou radu zapomněl, tak to s radostí solte do komentářů. Pokud máte ve skříni nefunkční tiskárnu, tak to s radostí solte do emailu ondrej@pistek.eu. Něco vždycky vymyslíme.

Pozor na DX.com EU direct

Dnešní článek bude o tom jak jsem si nabil hubu s Deal Extremem. Objednával jsem si před vánocemi dárek. Našel jsem si na DX USB mikroskop odhadem použitelný na moje bastlení. DX mi nabídlo další volby  “is available in EU direct with Free Expedited delivery” a já skočil přesně na to na co jsem skočit měl. Domníval jsem se, že DX konečně omezené množství produktů handluje rovnou z nějakého EU skladu. Teď když ty weby procházím tak vidím co jsem byl za jelito. 2-4 business days vypadá hezky, ale není to shipping neboli dodání, nýbrž handling tedy odeslání. Cha, to dělá i klasické DX.com. Na webu eud.dx.com se při hledání dozvíte o skvělých výhodách tohoto webu a v informacích taky to, že odesílají z číny.

Suma sumárum tedy zaplatite za produkt o cca dolar navíc a nedostanete vůbec žádnou výhodu. Zboží jsem objednal 11.12.2014 a dnes 8.1.2015 aby toho nebylo málo, mi přišel dopis od proclívací pošty Praha 120. Takže se jako trouba korunuji nadruhou a ty dva maticové dipleje, které jsem přihodil, budou asi nejdražší co jsem kdy koupil.

Na recenzi mikroskopu si tedy musíte ještě chvíli počkat, než se s tím celníci nějak poperou. A než to já jako korunovaný trouba zacvakám.